Ochrana oznamovatelů
Informace k podávání oznámení o možném protiprávním jednání
Úvodní informace
Informace k podávání oznámení o možném protiprávním jednání dle zákona č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů (dále jen „zákon“)1. Jaká protiprávní jednání lze oznamovat?
Tato webová stránka je v souladu s EN 301 549 V2 1.2 a standardem WCAG 2.1.2. Kdo může oznámení podat?
Oznámení musí obsahovat informace o možném protiprávním jednání, k němuž došlo nebo má dojít u osoby, pro niž oznamovatel, byť zprostředkovaně, vykonával nebo vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, nebo u osoby, se kterou oznamovatel byl nebo je v kontaktu v souvislosti s výkonem práce nebo jiné obdobné činnosti a které:- má znaky trestného činu; má znaky přestupku, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč; porušuje zákon o ochraně oznamovatelů nebo porušuje jiný právní předpis nebo předpis Evropské unie v oblasti:
1. finančních služeb, povinného auditu a jiných ověřovacích služeb, finančních produktů a finančních trhů,
2. daně z příjmů právnických osob,
3. předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
4. ochrany spotřebitele,
5. souladu s požadavky na výrobky včetně jejich bezpečnosti,
6. bezpečnosti dopravy, přepravy a provozu na pozemních komunikacích,
7. ochrany životního prostředí,
8. bezpečnosti potravin a krmiv a ochrany zvířat a jejich zdraví,
9. radiační ochrany a jaderné bezpečnosti,
10. hospodářské soutěže, veřejných dražeb a zadávání veřejných zakázek,
11. ochrany vnitřního pořádku a bezpečnosti, života a zdraví,
12. ochrany osobních údajů, soukromí a bezpečnosti sítí elektronických komunikací a informačních systémů,
13. ochrany finančních zájmů Evropské unie, nebo
14. fungování vnitřního trhu včetně ochrany hospodářské soutěže a státní podpory podle práva Evropské unie
U oznamovatele se nepředpokládá, že by disponoval expertní znalostí, která by mu umožnila bezchybné či detailní právní posouzení oznamovaného protiprávního jednání. Ani příslušná osoba nemusí zkoumat všechny pojmové znaky oznamovaného provinění. Oznamovatel i příslušná osoba pouze předběžně posoudí naplnění znaků skutkové podstaty.
3. Komu podezření na protiprávní jednání oznámit?
Oznámení může podat fyzická osoba, která vykonává či vykonávala práci nebo jinou obdobnou činnost v souvislosti s níž oznámení podává.Povinný subjekt (STaRS Karviná, s.r.o.) vylučuje přijímání oznámení od osoby, která pro povinný subjekt nevykonává práci nebo jinou obdobnou činnost podle § 2 odst. 3 písm. a), b), h) nebo i) zákona.
Prací nebo jinou obdobnou činností se pro účely zákona o ochraně oznamovatelů v souvislosti s výše uvedeným rozumí pouze
1. závislá práce vykonávaná v základním pracovněprávním vztahu,
2. služba,
3. dobrovolnická činnost,
4. odborná praxe, stáž
4. Jakým způsobem lze protiprávní jednání ohlásit?
Oznamovatel protiprávního jednání podle zákona o ochraně oznamovatelů by měl v ideálním případě postupovat tak, že své oznámení podá nejprve interně u povinného subjektu (viz níže bod č. 4), u níž k protiprávnímu jednání dochází. Takovýto postup bude zpravidla oboustranně výhodný. Povinný subjekt má možnost na zjištěná podezření bezprostředně reagovat efektivněji nežli orgány veřejné moci a zabránit tak např. hmotným škodám či poškození své dobré pověsti. Tento postup by měl být výhodný i pro oznamovatele, který v ideálním případě dosáhne rychlého vyřešení problému.
V případě, že takovýto interní oznamovací kanál není funkční (např. se oznamovatel domnívá,
že jeho oznámení nebude prošetřeno, nebude ochráněna jeho identita, hrozila by mu odvetná
opatření atd.), bude pro oznamovatele výhodnější podat oznámení přímo prostřednictvím tzv.
externího oznamovacího systému, který zřizuje Ministerstvo spravedlnosti. Podání oznámení
ministerstvu není podmíněno prvotním podáním oznámení prostřednictvím interního
oznamovacího systému. Je zcela na rozhodnutí oznamovatele, jaký postup zvolí.
5. Lze podat anonymní oznámení?
Oznamovatel může oznámení podat u příslušné osoby - Marta Koptová, email: schranka@stars-karvina.cz, tel.: 596 342 131 – 4 (dále jen „příslušná osoba), a to písemně, příp. osobně na adrese jeho sídla po předchozí domluvě do 14 dnů od kontaktování Ministerstvu spravedlnosti lze oznámení podat rovněž výše uvedenými způsoby a na oznamovatel.justice.cz/chci-podat-oznameni.6. Ochrana oznamovatelů před „odvetnými“ opatřeními
Aby byl oznamovatel dle zákona o ochraně oznamovatelů chráněn, musí oznámení obsahovat údaje o jménu, příjmení a datu narození, nebo jiné údaje, z nichž je možné dovodit totožnost oznamovatele. STaRS Karviná, s.r.o. nebude přijímat a prošetřovat anonymní oznámení!7. Kdo nesmí být vystaven odvetnému opatření?
Zákon zakazuje uplatnit vůči oznamovateli či jiné chráněné osobě jakékoliv odvetné opatření. Tedy takové jednání nebo jeho opomenutí v souvislosti s prací nebo jinou obdobnou činností oznamovatele, které bylo vyvoláno učiněním oznámení a které oznamovateli nebo jiné chráněné osobě může způsobit újmu (§ 4 zákona o ochraně oznamovatelů). Zaměstnavatel, pro kterého oznamovatel vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, nesmí umožnit, aby oznamovatel nebo jiná chráněná osoba byli vystaveni odvetnému opatření.8. Jakým typům oznámení nenáleží ochrana podle zákona o ochraně oznamovatelů?
Z ochrany jsou v první řadě vyloučena vědomě nepravdivá oznámení. Tedy oznámení informací, o nichž neměl oznamovatel oprávněné důvody se domnívat, že jsou pravdivé.Oznamovatel si nemusí být absolutně jist, že k oznamovanému jednání skutečně došlo, dochází či má dojít v budoucnu, nicméně pravdivosti oznamovaných informací musí nasvědčovat okolnosti.Oznamovat v režimu ochrany podle zákona o ochraně oznamovatelů nelze ani skutečnosti, jejichž oznámení by mohlo bezprostředně ohrozit podstatný bezpečnostní zájem České republiky.
Oznamovací systém není také určen např. pro oznámení, která rozporují rozhodnutí vydaná
soudem ve věci, neboť k tomu jsou určeny opravné prostředky.
9. Jak je chráněna identita oznamovatele?
Přístup k oznámením má pouze příslušná osoba – tedy osoba pověřená přijímáním a vyřizováním oznámení podaných prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému. Ve vztahu k oznámením podávaným u Ministerstva spravedlnosti (tedy prostřednictvím tzv. externího oznamovacího systému) je do ohlašovacích systémů přístup umožněn pouze speciálně pověřeným zaměstnancům (obdoba příslušných osob). Zákon o ochraně oznamovatelů zakazuje příslušným osobám i pověřeným zaměstnancům komukoliv poskytovat informace, které by mohly zmařit nebo ohrozit účel podávání oznámení. Totožnost oznamovatele ani jiné osoby chráněné před odvetnými opatřeními (např. osoby, která oznamovateli s oznámením pomáhala) nelze bez jejich písemného souhlasu prozradit nikomu dalšímu. Výjimku představuje pouze situace, kdy jsou příslušná osoba nebo pověřený zaměstnanec ze zákona povinni tyto informace poskytnout příslušným orgánům veřejné moci.
Povinnost zachovávat důvěrnost se netýká pouze totožnosti, ale vztahuje se i na jakékoli
další informace, z nichž by bylo možné přímo či nepřímo určit identitu oznamovatele nebo
jiných chráněných osob (a tím zmařit nebo ohrozit účel podávání oznámení)
10. Jak rychle bude oznámení vyřízeno?
Zákon stanoví, že do 7 kalendářních dnů oznamovatel musí obdržet potvrzení o tom, že oznámení bylo přijato, a nejpozději do 30 dnů od přijetí oznámení by oznamovatel měl obdržet vyrozumění o tom, jakým způsobem bylo oznámení posouzeno. Lhůta na prošetření může být ve složitých případech dvakrát prodloužena o 30 dnů (celkem tedy na 90 dnů). V rámci oznamovacího systému Ministerstva spravedlnosti lze lhůtu prodloužit pouze jednou o 30 dnů na celkovou lhůtu 60 dnů.11. Jak bude oznámení vyřízeno?
a) Vnitřní oznamovací systém
Oznámení musí příslušná osoba ve stanovené lhůtě zpracovat a o výsledku posouzení vždy vyrozumět oznamovatele.Po přijetí oznámení bude vždy posuzována důvodnost podaného oznámení a v případě, že je oznámení vyhodnoceno jako důvodné, budou STaRS Karviná, s.r.o., příslušnou osobou doporučena k přijetí opatření k nápravě nebo předejití protiprávnímu stavu.V průběhu prošetřování příslušná osoba může požádat oznamující osobu o objasnění sdělených informací nebo o poskytnutí dodatečných informací.
Po celou dobu je chráněna totožnost oznamovatele i dalších chráněných osob. Postoupení oznámení k dalšímu šetření orgánu veřejné moci je podmíněno souhlasem oznamovatele (až na obecnou povinnost oznamovat trestné činy podle § 368 trestního zákoníku), i v takovém případě však musí být zachována ochrana jeho totožnosti. Výjimkou z uvedeného pravidla je nicméně situace, kdy by sdělení totožnosti oznamovatele bylo povinností podle některého právního předpisu (např. ve vztahu k orgánům činným v trestním řízení či přestupkovým orgánům), ovšem i o této skutečnosti musí být oznamovatel vyrozuměn.
b) Ministerstvo spravedlnosti
Pověřené osoby prošetřující oznámení podaná prostřednictvím oznamovacího systému Ministerstva spravedlnosti vyhodnocují oznámení z hlediska působnosti zákona o ochraně oznamovatelů a z hlediska příslušnosti orgánu veřejné moci, který by se oznamovaným protiprávním jednáním měl zabývat. Následně tedy oznámení předávají jako podněty k dalšímu šetření orgánům veřejné moci (např. orgánům činným v trestním řízení, inspekčním orgánům apod.).Na rozdíl od příslušných osob, které přijímají a vyřizují oznámení v rámci vnitřního oznamovacího systému, tak pověření zaměstnanci Ministerstva spravedlnosti neprovádí žádné prošetřování oznámeného protiprávního jednání u organizace, ve které k němu mělo dojít ani následně nenavrhují opatření k předejití nebo nápravě zjištěného protiprávního stavu.
Stejně jako u vyřizování oznámení přijatého v rámci vnitřního oznamovacího systému je po celou dobu chráněna totožnost oznamovatele i dalších chráněných osob. Postoupení oznámení k dalšímu šetření orgánu veřejné moci však není podmíněno souhlasem oznamovatele. K postoupení by mělo dojít vždy, shledá-li ministerstvo, že se jedná o oznámení důvodné a že existuje orgán příslušný k jeho prošetření. I v takovém případě však musí být zachována ochrana totožnosti oznamovatele. Výjimkou z uvedeného pravidla je nicméně rovněž situace, kdy by sdělení totožnosti oznamovatele bylo povinností podle některého právního předpisu (např. ve vztahu k orgánům činným v trestním řízení či přestupkovým orgánům), ovšem i o této skutečnosti musí být oznamovatel vyrozuměn